Co vám nikdy nesmí při exekuci zabavit – 1. část?
Pokud nesplácíte své závazky, dříve či později se objeví exekutor vyzbrojený nejen žlutými nálepkami a „vyzdobí“ jimi váš dům nebo byt, ale zajímat ho bude i váš účet a plat. Víte ale, na co vám sáhnout nesmí?
Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést:
- srážkami ze mzdy (nebo jiných příjmů, např. sociálních dávek),
- přikázáním pohledávky (nejčastěji prostředků na účtu u peněžního ústavu),
- postižením jiných práv (např. majetkové účasti v obchodní společnosti, resp. podílu na likvidačním zůstatku a dalších práv),
- prodejem movitých věcí (tj. tzv. mobiliární exekuce – nejčastěji prezentovaná ve sdělovacích prostředcích) či
- prodejem nemovitých věcí,
- správou nemovité věci (nebo podílu na nemovité věci) a
- zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem,
- postižením závodu (ve specifických případech původně movitějších podnikajících dlužníků).
Pořadí užití jednotlivých způsobů exekuce
Ust. § 58 odst. 2 exekučního řádu stanoví pořadí způsobů exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Ta se provede postupně:
- přikázáním pohledávky z účtu (povinného dlužníka) u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
- přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle bodu 1.,
- prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení svému a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle bodů 1. a 2.,
- prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení svému a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle bodů 1., 2., 3.
Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Způsob provedení exekuce určí podle ust. § 58 odst. 3 exekutor. Na návrh dlužníka nebo s jeho souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než je uvedeno.
Exekuce na účet v bance
Dlužník ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. To neplatí v případě platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného věřitele nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu. Zákaz užít peněžní prostředky však neplatí, pokud jsou určeny pro výplatu mezd nebo náhrad mezd jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
Zákaz nakládat s penězi se nevztahuje také na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce. Částka 6820 Kč tedy i při zabavení peněz na účtu musí zůstat povinnému dlužníkovi.
Pokud si však dlužník dokázal uspořit na účtu nějaké částky z již exekuované mzdy nebo sociální dávky, tedy z nezabavitelného minima, které mu zůstává po srážkách ze mzdy (sociální dávky apod.), ani tyto peníze exekuci mu nesmí být zabaveny, neboť Ústavní soud svým nálezem spis. zn. IV. ÚS 121/16, ze dne 20. 10. 2016, rozhodl, že uspořené částky, jež zbyly povinnému jako nezabavitelné minimum po exekuci srážkami z důchodu, nelze následně zabavit jinou formou exekuce – přikázáním pohledávky z účtu. Tento závěr lze vztáhnout i na úspory z jiných prostředků postihovaných formou srážek ze mzdy, tedy i na mzdu samotnou.
Pojistné plnění za zničený dům, sociální dávky pro nejchudší
Exekuce přikázáním jiných pohledávek postihuje jiné pohledávky, které má povinný vůči dalším osobám. Povinný pak nesmí se svými pohledávkami nakládat, lze mu zakázat i nakládání s pohledávkami, které se stanou splatnými teprve v budoucnosti. Exekuci přitom nepodléhají:
- pohledávky náhrady (škody), kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna (tedy její pojistné plnění), má-li být náhrady (vyplaceného pojistného plnění) použito k novému vybudování nebo k opravě budovy,
- peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče,
- pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění. Jedná se o případ, kdy je v dědictví nabyt majetek pouze za účelem jeho správy pro následného dědice, tedy nesmí být při exekuci zabaven
