Předplacené platební karty. V bezpečí před exekutorem?

Předplacená platební karta se od klasické debetní karty nebo kreditní karty liší tím, že nemusí být propojená s bankovním účtem. Můžou si ji pořídit i lidé, kteří bankovní účet nemají. I proto některé typy předplacenek rodiče využívají jako nosič kapesného pro děti.

K popularitě předplacených karet dřív přispívala jejich naprostá anonymita – kartu jste snadno pořídili přes internet, aniž kdokoli ověřoval vaše identifikační údaje nebo chtěl vidět doklad totožnosti. Mimo jiné to znamenalo, že když jste nabili na předplacenou kartu peníze, platili s ní, a dostali se do exekuce, exekutor neměl moc šancí, jak se o existenci karty dozvědět. Pokud jste mu kartu sami nepřiznali nebo ji u vás doma při výkonu mobiliární exekuce nenašel. To samozřejmě neznamená, že bylo zamlčování peněz před exekutorem legální.

Osekaná anonymita

Teď boom předplacených karet, který jsme sledovali v posledních letech, utichá. V Česku už fungují jen čtyři:

• Biip karta od České spořitelny
• COOL karta a Dobrá COOP karta od ČSOB
• FreePay od společnosti Prepaid Solutions

Předplacenky totiž letos ztratily jednu ze svých nejatraktivnějších vlastností. Zákon proti praní špinavých peněz (č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) přiměl vydavatele karet k výraznému omezení jejich anonymity.

Když je karta anonymní, nemůžete z ní podle nového zákona utratit víc než 250 eur měsíčně, tedy zhruba 6250 korun, stejný limit platí pro maximální zůstatek. Vydavatelé proto karty nabízejí v různých režimech – do nízkého limitu kartu vydávají anonymně, kdo na ni chce vložit víc, musí se plně identifikovat. Přesné podmínky si vydavatelé určují podle svého, musejí se ale pohybovat v mantinelech daných zákonem.

Kartu FreePay vydává společnost Prepaid Solutions, a. s., která je u České národní banky (ČNB) registrovaná jako vydavatel elektronických peněz malého rozsahu.

V základním limitu je možné kartu FreePay nabít pouze jednorázově, a to částkou do pěti tisíc korun – držitel karty sice společnosti své základní identifikační údaje sdělí, ale nemusí je nijak dokládat, kartu si může zřídit přes internet, bankovní účet nepotřebuje. Kdo chce předplacenou kartu nabíjet opakovaně (až do 350 tisíc korun ročně), musí se plně identifikovat – v sídle firmy, na Czech POINTu, matrice, u notáře nebo na dálku zasláním kopie dvou dokladů totožnosti a dokladu o svém bankovním účtu. Pokud se identifikuje osobně, vlastnictví účtu dokládat nepotřebuje.

Co se dozví exekutor

Shrňme si stručně zákonná pravidla. Exekutor může během výkonu exekuce vyžadovat součinnost třetích osob a ty mají povinnost mu vyhovět. V případě bank to chodí takto: exekutor samozřejmě předem neví, kde všude má dlužník vedené účty a uložené peníze, osloví proto písemně všechny banky, a ty mu musejí informace poskytnout. Následně může exekutor dlužníkovy peníze zablokovat. Povinnost spolupracovat s exekutorem mají i další instituce, včetně vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, tedy i společnost Prepaid Solutions.

Jedna věc je, že si exekutoři o informace říkat smějí, jiná, jestli to skutečně důsledně dělají. V případě bankovních účtů je to naprosto standardní krok. Obesílají ale exekutoři všechny vydavatele předplacených platebních karet, aby zjistili, jestli dlužník takovou kartu drží? Znovu jsme se ptali v Prepaid Solutions.

„Skutečnost je taková, že by musel mít exekutor vydanou a platnou kartu, případně znát její přesný identifikační údaj, na jehož základě jsou u nás karty a potažmo i jejich držitelé evidováni. A opravdu si nemohu vzpomenout, kdy se na nás naposledy s podobným požadavkem obrátil exekutor. Otázkou pak je, jestli vůbec někdy takový požadavek exekutor měl,“ odpověděl nám Libor Doubek.

Se stejným dotazem jsme se obrátili také na ČSOB, která vydává předplacenou platební COOL kartu. Zajímalo nás, jestli banka exekutorovi, který požaduje informace o konkrétním dlužníkovi, automaticky sdělí, i zda drží předplacenku.

„Exekuční řízení, dědictví a insolvenční řízení se týká plně identifikovaných držitelů předplacených karet. To jsou u ČSOB karty, které mají měsíční limit útraty vyšší než pět tisíc korun,“ říká mluvčí ČSOB Patrik Madle. Dodal, že v případě, že exekutor u dlužníka předplacenou kartu sám zajistí a plně dotyčného člověka identifikuje jako vlastníka karty, může banku žádat i o exekuci z předplacené karty s nižším měsíčním limitem.

Exekutoři: Jednoznačné to není

Jestli exekutoři v praxi peníze z předplacených platebních karet postihují, jsme zjišťovali u Exekutorské komory.

„V případě, že je karta spojená s účtem, postupuje soudní exekutor stejně jako při postižení účtu u peněžního ústavu. Jde-li o takzvanou anonymní kartu, postupuje soudní exekutor obdobně jako v případě provádění exekuce prodejem movité věci tak, že v součinnosti s vydavatelem takové karty peněžní prostředky z této karty zinkasuje. Výslovně pak upozorňujeme, že úmyslné „odklánění“ majetkových hodnot před věřiteli, například na anonymní karty, může být kvalifikováno jako trestný čin poškození věřitele, případně může naplnit skutkovou podstatu jiného trestného činu,“ okomentovala pro Peníze.cz mluvčí Exekutorské komory ČR Martina Houšková.

Možné proti opatření proti zabavení finančních prostředků exekutorem

Zřídit předplacenou kartu na cizí jméno. V případě, že by ji exekutor našel při mobiliární exekuci, nelze z této karty peněžní prostředky zabavit. Musí být vedena na povinného. A banka nemá ze zákona povinnost sdělovat údaje o cizích účtech ani exekutorovy. Muselo by být zahájeno trestní stíhání.

Zřízení účtu v cizině. Vhodná země se jeví Itálie. Zde neexistují soukromí exekutoři, ale pouze státní. V takovém případě je spolupráce mezi českým a italským exekutorem v podstatě nulová. Respektive český exekutor by musel vynaložit tak velké úsilí , že by zejména u malých dluhů byl český exekutor finančně znevýhodněn a musel by se podělit s italským exekutorem o zisk. Dalším důvodem výhodnosti převodu finančních prostředků do italské banky je, že Itálie podobně jako Německo je velká země. Ve své podstatě s českými exekutory spolupracují minimálně. Dávají přednost vymáhání domácích dluhů.

Vše samozřejmě na vlastní riziko vystavení trestnímu stíhání.