Co vám nikdy nesmí při exekuci zabavit – 2. část?

Nezabavitelné částky a srážky ze mzdy, dalších odměn za práci a sociálních dávek

dlužníkovi vždy musí zůstat nezabavitelná částka 6154,67 Kč a k tomu 1538,67 Kč na každou osobu, kterou vyživuje (s výjimkou toho, v jehož prospěch jsou srážky pro výživné prováděny, na samotného oprávněného, tedy povinným vyživovaného věřitele, se tedy nezabavitelná částka nepočítá).

Pokud je dlužníkova zbylá čistá mzda (po odečtení nezabavitelných částek) rovna nebo nižší 9232 Kč, rozdělí se na třetiny (o maximální výši 3077 Kč). Jedna třetina, tedy až 3077 Kč, vždy zůstane povinnému dlužníkovi spolu s nezabavitelnými částkami. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (maximálně oněch 3077 Kč) se uspokojují přednostní pohledávky věřitelů, pokud takové nejsou, tak i tyto peníze zůstanou povinnému dlužníkovi. Z třetí třetiny zbytku čisté mzdy (3077 Kč nebo méně) se uspokojují nepřednostní pohledávky a přednostní pohledávky, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina zbytku čisté mzdy. Částka přesahující hranici 9232 Kč se srazí dlužníkovi ze mzdy nebo jiného příjmu bez omezení.

Příklad

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož hrubá mzda činí 25 500 Kč, je tedy vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 200 000 Kč. Exekuce se provádí z čisté mzdy, proto je třeba ji nejprve vypočítat a poté z ní provést srážky.

Z hrubé mzdy je sráženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 % (1147,50 Kč, po zaokrouhlení 1148 Kč) a sociální pojištění ve výši 6,5 % (1657,50 Kč, po zaokrouhlení 1658 Kč). Superhrubá mzda činí 34 170 Kč, po zaokrouhlení na celá sta korun nahoru 34 200 (25 500 × 1,34, když ke hrubé mzdě (1,0 čili 100 %) připočteme zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % čili 0,09) a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % čili 0,25)). Daň z příjmu fyzických osob, resp. záloha na ni, činí 3060 Kč (15 % ze superhrubé mzdy 34 200 Kč – měsíční sleva na dani 2070 Kč). Čistá mzda zaměstnance tedy činí 19 634 Kč (hrubá mzda 25 500 Kč – zdravotní pojištění 1148 Kč – sociální pojištění 1658 Kč – záloha na daň z příjmů 3060 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6154,67 Kč, zaokrouhleno na 6155 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy 19 634 činí zbytek čisté mzdy 13 479 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9232 Kč, z čehož jedna třetina činí 3077 Kč a ještě zbude 1 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3077 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 13 634 Kč (čili 13 634 – 9232), tedy 4247 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7324 Kč (3077 Kč + 4247 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6155 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 × 3077 Kč, čili 6154 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 310 Kč.

Přednostní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou:

• pohledávky výživného;
• pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
• pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
• pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
• příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
• pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
• pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Všechny ostatní pohledávky věřitelů (dluhy povinného dlužníka) jsou nepřednostní.

Dvě nebo tři pětiny autorského honoráře nebo podnikatelské odměny

Pokud dlužník nepobírá ani mzdu, plat nebo sociální dávky, nýbrž autorské honoráře, tak, dopadne-li exekuce na ně, mu z nich zůstávají vždy tři pětiny a dvě pětiny připadnou na uspokojení věřitelů. Je-li však exekuce vedena pro některou z přednostních pohledávek, pak exekuci podléhají tři pětiny honoráře a dlužníkovi zůstávají jen dvě pětiny honoráře.

Podobně pak pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli (OSVČ), vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami.

Když nejsou peníze, ať již naspořené, nebo vydělávané (či v sociálních dávkách přijímané), jde se na majetek.

Jestliže soud a jeho vykonavatelé nebo exekutor nemůže zajistit uspokojení pohledávky oprávněného věřitele z prostředků složených na účtu (popř. vbrzku splatných pohledávek) nebo pravidelných peněžních prostředků získávaných dlužníkem jeho prací nebo podnikatelskou činností (či nároky v sociálním zabezpečení od státu), zajímá se o jeho další majetek.

Obvyklé vybavení domácnosti a nezbytná hotovost

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného dlužníka nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat exekuce těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům.

Z výkonu rozhodnutí jsou tak vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela:

• běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
• obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
• studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
• snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
• zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
• hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, tedy 6820 Kč,
• zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Obvyklé vybavení domácnosti je vykládáno v praxi přísně a restriktivně, nepatří do něj kupř. barevná televize, i když ji má doma dnes skoro každý. To, že určité věci s ohledem na relativně vysoký sociální standard, který má naše společnost, jsou typické pro většinu českých domácností (kupř. barevný televizor, přehrávací aparatura, sedací souprava apod.), neznamená, že by byly vyloučeny z exekuce. K tomu, aby věci nepodléhaly exekuci a nemohly být zabaveny, nestačí, že jsou v domácnosti běžné, ale musejí být také nezbytně potřebné pro život. A to televize jistě není, ačkoliv si bez ní jen menšina lidí představí život.

Měřítko nezbytnosti se totiž neodvíjí pouze od četnosti a způsobu užívání věcí, nýbrž má základ v úvaze, zda lze na povinném požadovat, aby se při uspokojování základních životních potřeb svých a své rodiny bez uvedených věcí obešel, případně je uspokojoval na kvalitativně nižší úrovni, s nižšími náklady, dávaje přednost plnění svých zákonných povinností. 

Aspoň minimální podnikání

Je-li dlužník podnikatelem, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. To neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.

Pojem nezbytné nutnosti lze vykládat tak, že je třeba zachovat povinnému-podnikateli takový majetek, který mu umožní, třebaže ve zcela minimálním rozsahu, ještě provozovat podnikatelskou činnost. Za věci nezbytně nutné k výkonu podnikatelské činnosti se považují pouze takové věci, které alespoň v minimálním rozsahu umožní pokračovat v podnikání, přičemž k organizačním a ekonomickým obtížím vzniklým zabavením věci se nepřihlíží.

Z ceny nemovitosti zůstane leda tak přeplatek z dražby

V případě vysokých dluhů se přistupuje k prodeji nemovitosti (pozemku, budovy, rodinného domu, bytové jednotky ve vlastnictví) povinného v dražbě. Dříve byl tento institut používán i při nevelkých dluzích. Nemovitost dlužníka smí být od r. 2015 prodána v dražbě jen tehdy, pokud dluhy (bez příslušenství, tj. zejména úroků z prodlení) dosahují 30 000 a více Kč. Ovšem, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům, může být dražba provedena i pro nižší závazky povinného. Namísto nařízení exekuce prodejem nemovitosti lze nemovitost zatížit zřízením soudcovského (exekutorského) práva na nemovitost.