Exekuce – nejdůležitější pojmy
Ačkoli se najde mnoho lidí, kteří o tom pochybují, i exekuce má svá – a poměrně striktní pravidla. Aby exekutor mohl začít „činit úkony“, musí se nejdřív zahájit exekuční řízení. To se zahajuje výlučně na návrh věřitele (právním jazykem oprávněného), který disponuje takzvanou kvalifikovanou listinou, která mu přiznává nějaké právo vůči dlužníkovi (povinnému). Takové listině se říká exekuční titul a může mít nejrůznější původ. Jedná se zejména o soudní rozhodnutí (např. rozsudky, platební rozkazy, různá usnesení), rozhodnutí správních orgánů (např. bloková pokuta, příkaz, výkaz nedoplatků, platební výměr), rozhodčí nálezy nebo dokonce soukromoprávní dohody zachycené v určité kvalifikované formě (notářské nebo exekutorské zápisy s doložkou přímé vykonatelnosti).
Věřitel vybavený exekučním titulem si může k podání návrhu vybrat kteréhokoli z českých exekutorů (alespoň zatím – právě teď se vede poměrně vzrušená debata, jestli se působnost jednotlivých exekutorských úřadů nemá omezit pouze na region, ve kterém sídlí). Exekutor je pak povinný návrh přezkoumat a posoudit, jestli obsahuje všechny náležitosti a jestli je k němu připojený řádný exekuční titul. Pokud je všechno v pořádku, požádá okresní soud příslušný podle trvalého pobytu povinného (exekuční soud) o vydání pověření k vedení exekuce. Soud znovu přezkoumá, jestli jsou splněny všechny podmínky pro vedení exekuce, a pokud ano, vydá pověření, kterým nařídí provést exekuci podle exekučního titulu.
Pověření není soudní rozhodnutí, ale exekutor je jím vázán. Od tohoto okamžiku je exekutor povinný pracovat na rychlém vymožení pohledávky. Provedení exekuce nemůže odmítnout, pokud by z jakéhokoli důvodu (třeba pro sympatie k povinnému) nic pro vymožení pohledávky nepodnikal, riskoval by kárný postih, který může vyústit až v jeho odvolání z úřadu.
První kroky exekutora
Když dá exekutor oprávněnému vědět, že soud exekuci schválil, začne zjišťovat majetkové poměry dlužníka. V první řadě ho ale musí vyzvat, aby dobrovolně do třiceti dnů od doručení zaplatil, co má, včetně nákladů exekuce. S touto výzvou musí povinný dostat také exekuční návrh včetně exekučního titulu, aby věděl, z jakého důvodu na něj soud nařídil exekuci. Povinný je přitom k dobrovolné úhradě dluhu motivován – pokud zaplatí v třiceti denní lhůtě, bude odměna exekutora jen poloviční.
Od chvíle, kdy je mu doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, nesmí povinný nakládat se svým majetkem. Pokud tento zákaz poruší a exekutor nebo věřitel budou protestovat, je takové jednání
neplatné. Nemá tedy cenu sepisovat narychlo darovací smlouvu na dům…
Exekuční příkazy a provedení exekuce
Exekuční příkaz je rozhodnutí, které vydává soudní exekutor, určuje v něm, jakým způsobem bude exekuci provádět. Doručení exekučního příkazu má pro povinného nepříjemné důsledky v tom ohledu, že s majetkem postiženým exekučním příkazem nemůže disponovat, nemůže ho například prodat, jazykem práva úkony, které s ním provede, jsou absolutně neplatné, pohlíží se na ně, jako by nikdy nebyly.
Když povinný do třiceti dnů od doručení výzvy k úhradě nezaplatí, exekutor začne provádět exekuci, způsobem, jaký stanovil v exekučním příkazu. Platí, že postihnout majetek povinného lze pouze v rozsahu, který bezpečně postačuje k vymožení pohledávky.
Zatímco doteď platilo, že exekutor měl poměrně velkou volnost v tom, který ze způsobů exekuce si vyvolil, od 1. září platí, že exekuce se – pokud to nebrání jejímu účelu – provádí postupně těmito způsoby:
a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a),
c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) a b), a
d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).
Exekuční řád počítá s tím, že za splnění určitých podmínek může povinný z vlastní iniciativy zpeněžit svůj majetek a výtěžek tohoto prodeje pak bude použit k uhrazení vymáhané pohledávky.
Jaké jsou podmínky takového postupu?
- na povinného je vedena jen jedna exekuce,
- majetek povinného bude prodán nejméně za obvyklou cenu určenou podle znaleckého posudku,
- kupní cena je splatná při podpisu smlouvy k rukám exekutora,
- oprávněný, exekutor a popř. i další věřitelé povinného dali s tímto postupem písemný souhlas.
Jak exekuce končí
Jakmile exekutor vymůže pohledávku oprávněného včetně nákladů exekuce (ať už na základě dobrovolné platby od povinného nebo realizací exekučních příkazů), je exekuce skončena. Exekuční příkazy bez dalšího pozbývají účinnosti a povinný opět může nakládat se svým majetkem bez omezení. Skončení exekuce je exekutor povinen oznámit všem subjektům, kterým doručoval exekuční příkazy.