Kolik stojí exekuce?

Obsah pojmu náklady exekuce, jejich výše i způsob určení stanoví zákon – exekuční řád a vyhláška Ministerstva spravedlnosti. Tak je tedy pevně dáno, že náklady exekuce sestávají z odměny soudního exekutora, z paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů (zkráceně jen „hotové výdaje“), z náhrady za ztrátu času při exekuci, náhrady za doručování písemností a příslušné daně z přidané hodnoty.

Další právní předpisy pak ještě stanoví náklady oprávněného, tedy věřitele.

Zákon výslovně stanoví, že náklady exekuce i náklady oprávněného hradí povinný, dlužník, na kterém se vymáhá splnění jeho závazku. Takové pravidlo platí bez výjimky v případě, že exekuce probíhá a skončí úspěchem – vymožením pohledávky. Pokud se ale exekuce zastaví (ať už pro vady exekučního titulu (rozhodnutí, na jehož základě se exekuce vede), nebo z jiných důvodů), použije se jiné pravidlo: náklady exekuce soudnímu exekutorovi zaplatí ten, kdo zastavení exekuce zavinil. O nákladech exekuce i nákladech oprávněného rozhoduje exekutor unikátním druhem rozhodnutí – příkazem k úhradě nákladů exekuce

Odměna soudního exekutora

Nejvyšší položka z příkazu k úhradě nákladů exekuce je většinou odměna soudního exekutora. Ta je vždy úměrná k dluhu povinného. Počítá se jako procentuální část z plnění, které soudní exekutor na dlužníku vymohl (takzvaný základ pro výpočet odměny). Odměna za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky činí:

1) odměna za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky činí

do 3 miliónů základu 15% + 21% DPH

z přebývající částky až do 40 miliónů základu 10 % + 21% DPH

z přebývající částky až do 50 miliónů základu 5 % + 21% DPH

z přebývající částky až do 250 miliónů základu 1 % + 21% DPH

2) částka nad 250 miliónů se do základu nezapočítává

3) odměna podle odstavce jedna činí nejméně 2000 korun. 3000 korun je to u řízení zahájených do 1.4.2017

V praxi se velmi často stává, že soudní exekutor při provádění exekuce uspokojuje i pohledávky jiných věřitelů než oprávněného, pro kterého exekuci vede. Je tomu tak zejména při prodeji nemovitosti, kdy na nemovité věci vázne zástavní právo staršího data (typicky hypoteční zástavní právo ve prospěch banky). Pokud exekutor vymůže peníze i pro tohoto dalšího oprávněného, zahrnuje se jeho pohledávka rovněž do základu pro výpočet odměny soudního exekutora.

Hotové výdaje

Další složka nákladů exekuce jsou potom zmiňované „paušálně určené či účelně vynaložené hotové výdaje“ soudního exekutora. Vyhláška určuje, že minimální paušální výše těchto výdajů je 3500 korun + DPH 21%. Tato částka kryje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření, opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů.

Modelový příklad

Dluh ve výši miliónu korun, včetně příslušenství. Náklady exekuce budou tvořeny odměnou soudního exekutora ve výši 150 tisíc = (1 000 000 * 0,15), paušální náhradou hotových výdajů ve výši 3500 a daní z přidané hodnoty ve výši 32 235 = (150 000 + 3500 ) * 0,21.

Dohromady tak zaplatí dlužník 1 185 735 = 1 000 000 + 150 000 + 3500 + 32 235

Náklady oprávněného

S exekucí jsou také spojené náklady na straně věřitele. A zásada je, že je platí dlužník – porušením své povinnosti splatit dluh včas a řádně, způsobil, že věřitel se musí domáhat svého prostřednictvím soudního exekutora, s čímž má pochopitelně výdaje.

Pokud se věřitel nechá zastupovat advokátem, má právo na náhradu nákladů, které budou odpovídat částce, kterou sám zaplatil advokátovi. V případě, že účastník není zastoupen (nebo je zastoupen někým jiným než advokátem) má nově (po novele občanského soudního řádu a vydání příslušné vyhlášky Ministerstva spravedlnosti), právo na náhradu paušální částky ve výši tří set korun za jeden úkon, který by byl úkonem právní služby dle advokátního tarifu.

Jak se bránit proti vysokým nákladům?

Jistě se může stát – a stává se –, že se náklady exekuce špatně spočítají nebo určí, že se do nich zahrne náklad, který dlužník hradit nemusí a podobně. Pro tyto případy existuje opravný prostředek – námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce. Pokud dlužník dostane příkaz k úhradě nákladů exekuce a nesouhlasí s výší nákladů exekuce nebo oprávněného, má právo podat do osmi dnů od doručení své námitky. Měl by přitom pokud možno specifikovat, s jakou částí nákladů nesouhlasí a proč. Na soudu je potom, aby rozhodl o tom, jestli příkaz zruší, jestli změní výši nákladů, nebo ji potvrdí