Kelly Hoppen – 2.část plánování prostoru

 

Plánování prostoru

Cílem není co nejrychleji zaplnit prostor textiliemi, nábytkem a uměleckými předměty. První lekcí je naučit se změnit pohled na prostor. Musíte vidět v domě geometrickou strukturu, zóny a chápat prostorovou kontinuitu.

Zóny

Ze zón vychází rozložení věcí v místností. Nejde jen o rozestavění nábytku, ale také o polohu svítidel, zásuvek, radiátorů a dalších základních prvků. Umění designu je vytvořit místnost, která působí jednotně a spojitě, ale přitom je složena z několik zón. K vymezení zón poslouží například změna podlahové struktury místnosti a citlivým rozdělením prostoru do funkcí. K vymezení zón poslouží například změna podlahové krytiny nebo umístění kusu nábytku tak, aby odděloval jednu část místností od druhé.

Zóny by měli sloužit ke změně nálady místnosti podle potřeby. Koupelna by ve vás měla vyvolávat pocity svěžesti a energie, zato večer by měla navodit klidnou a uvolněnou náladu. Jídelna by měla sloužit jak pro rušné rodinné obědy, tak pro večírky v intimnějším duchu.

Příklad:

Výrazné designové lampy z bronzu a LED trubic spojují jídelní a obývací zónu. Obě zóny jsou velmi odlišné, ale přeci na první pohled příbuzné. Zóny jsou rozděleny dřevěnými sloupky od podlahy až do stropu, nicméně z hlediska materiálu barev a forem lze obě zóny chápat také jako jeden nedílný prostor. Všimněte si například, jak látkové běhouny na židlích u jídelního stolu jemně odrážejí v polstrování taburetů před krbem. Kamenný pruh v dřevěné podlaze vymezuje neviditelný koridor spojující tento prostor s přilehlými místnostmi.

Prostorová kontinuita

Prostorová kontinuita není jen o tom jak se po domě pohybujete, ale také o tom co při tom prožíváte. Nejde tak o předměty, které máte v jednotlivých místnostech, ale spíše o prostor kolem nich – právě ten umožňuje domu dýchat.

Prostor domu je třeba posuzovat v celku. Při přechodu z jedné místnosti do druhé byste měli mít pocit harmonie a vaše oko a mysl by neměla stresovat náhlá změna tempa. Zamyslete se nad průhledy z jednoho pokoje do druhé a nad tím, jak z nich co nejvíce vytěžit. To, ale neznamená zařídit všechny pokoje stejně. Jde o to nepřemýšlet o jednotlivých pokojích izolovaně, ale chápat jejich vzájemnou souvislost v rámci celého domu.

Geometrická struktura místnosti

Důležité je naučit se vnímat prostor jinak – nikoli jako prázdné místo, ale jako plátno s nesčetnými vodorovnými a svislými liniemi. Vertikálu může tvořit stojící lampa nebo spuštěné žaluzie. Horizontálou může být polička nebo pruh v dřevěné nebo kamenné podlaze.

Geometrickou strukturu můžete využít také k úpravě proporcí. Pokud chcete, aby pokoj vypadal větší, můžete zdůraznit horizontální linie – vysokými soklovými lištami, deštěním nebo nástěnnými lištami – ale také můžete posílit linie vertikální – závěsy od stropu k podlaze , vysokými skříněmi, úzkými zrcadly a tak dále.

Příklad:

tyto obrázky ilustrují jak dynamický efekt může vytvořit zvýraznění geometrické struktury na podlaze zasazením pruhů leštěného mramoru do tmavé dřevěné podlahy. Nejen že pruhy vedou pohled a slouží jako návod, jak se v prostoru pohybovat, ale tvoří také rámec, do něhož je zasazen nábytek a další předměty. Ať už jde o uspořádání do více směrů, nebo o solitérní prvky, výsledek je vždy výrazný a vyzařuje energii. Světla jsou zasazena do žlábků v dřevěných zástěnách, což zvyšuje dramatický účinek a zdůrazňuje bronzové obložení výtahů a recepce.